(Televize Noe)
(Radio Proglas)
 

Aktualizace
01. srpna 2010


webmaster


Římskokatolická farnost Luhačovice

arcidiecéze olomoucká, děkanát Valašské Klobouky

(Před kostelem)
Římskokatolická farnost Luhačovice
P. Hubert Wójcik a P. Ondřej Horáček

Pod Kamennou 1000, 76326 Luhačovice
tel/fax: 577133897, mobil: 734435099
faluhacovice@ado.cz


K osobnímu jednání na faře Vás zveme nejlépe v těchto všedních dnech a hodinách:
pondělí: 8:00 - 10:00, středa: 15:00 - 16:00
a v pátek: 8:00 - 10:00 a 15:00 - 16:00.
Z letošního žehnání automobilů
Aktuální kontakty na Charitu Svaté Rodiny v Luhačovicích
Biřmování v rámci naší farnosti
13. výročí posvěcení kostela
Pozvánka  na pouť pedagogických pracovníků
Svatováclavská pouť 2010
Dvouletý kurz pro varhaníky
Ohlášky 17. neděle v mezidobí - 25. července 2010
Návštěva nemocných v domácnostech v Biskupcích ve středu dopoledne

Zemřel pan Josef Jakůbek z Řetechova 76. Rozloučíme se s ním ve čtvrtek 29.7. v 14:30 hod. v zámecké kapli.

Svátost manželství přijmou Andrea Brzáková - Luhačovice, Solné 803 a Michal Varga - Zlín, Podlesí 5450; v kostele v Pozlovicích v sobotu 31. 7. ve 12:00 hod.

Informace pro účastníky poutě do Medžugorje: Prosíme účastníky poutě do Medžugorje s P. Radkem Maláčem v dubnu tohoto roku, kteří si objednali DVD přes Coufalíkovy, aby si toto DVD vyzvedli v obchůdku u kostela u paní Chmelové. Cena 260,- Kč / kus.

 

Stručná historie našeho kostela

12. července 1997, po více než stoletém úsilí, posvětil olomoucký arcibiskup Mons. Jan Graubner nový kostel Svaté Rodiny v Luhačovicích.
V interiéru kostela byl v době svěcení umístěn ve středu presbytáře dřevěný reliéf svaté Rodiny od autora Marka Trizuliaka, vlevo svatostánek a barokní plastika Krista na kříži, vpravo kopie renesančního obrazu Rafaela Santiho – Nanebevzetí Panny Marie.
Během léta 1997 byl dodatečně kolorován dřevěný reliéf Svaté Rodiny a začala se zařizovat sakristie. Dokončena byla v únoru 1998 společně s úpravou kůru a farního centra. Před velikonocemi 1998 byl pod obraz Panny Marie Nanebevzaté postaven nově zrestaurovaný pískovcový stůl s dubovou mensou. Na stěny kostela byla zavěšena křížová cesta. Obraz Panny Marie a čtrnáct zastavení křížové cesty opravil restaurátor Milan Krajča z Hvozdné. Tyto obrazy pocházejí z kostela v Nových Vilémovicích na Jesenicku, který vyhořel asi po r. 1960. Během května a června 1998 byl přemístěn svatostánek do středu presbytáře pod plastiku Svaté Rodiny a čelní stěna presbytáře byla doplněna mozaikovou výzdobou. Před prvním výročím svěcení kostela bylo jeho okolí parkově upraveno a oplocena fara.
O týden později, 19.7.1998 se nečekaně s luhačovickou farností rozloučil P. Antonín Kupka a na jeho místo nastoupil nový duchovní správce P. Hubert Wójcik.
Na svátek Povýšení sv. Kříže 14.9.1998 byl na jižní stěnu kostela zavěšen misijní kříž. V témže roce v říjnu, je otevřen ve farním centru obchůdek s devicionáliemi a květinami.
Na podzim 1998 rozhodla farní rada o nutnosti vybavení kostela píšťalovými varhanami. Začátkem roku 1999 proběhlo výběrové řízení, kterého se zúčastnilo pět varhanářských firem. Byla vybrána firma „Vladimír Grygar varhany“ z Prostějova. V březnu 2000 se započalo se stavbou varhan ve firemních prostorách v Prostějově. Přípravné práce v kostele začaly v říjnu 2000 a v listopadu a prosinci firma intenzivně pracovala v prostorách kostela. Varhany slavnostně posvětil 17.12.2000 při mši svaté Mons. Josef Hrdlička.
V květnu 2000 dokončil ateliér Jana Leitgeba z Blanska kašnu před kostelem Sv. Rodiny pro nový minerální pramen, který dostal název „Sv. Josef“. Byl posvěcen 7.5.2000 při slavnostním otevírání pramenů v Luhačovicích generálním vikářem Mons. Milánem Koubou.
V roce 2000 byl kostel vybaven křtitelnicí a svícnem pod paškál, které zhotovil také ateliér Jana Leitgeba. Jsou zhotoveny ze stejného materiálu, jako obětní stůl. Mozaikový kryt křtitelnice je dílem Marka Trizuliaka.

2.12.1997 zaslal arcibiskup olomoucký rozhodnutí, že kostel Svaté Rodiny je od slavnosti Panny Marie počaté bez poskvrny prvotního hříchu dne 8.12.1997, kostelem farním. Dosavadní farní kostel svatého Josefa, který je součástí luhačovického zámku a přes 200 let sloužil farnosti, se od uvedeného data stává kostelem filiálním.

 

Modlitba ve stáří

Pane, ty víš lépe než já, že den ode dne stárnu
a jednoho dne budu starý.
Chraň mne před domněnkou, že musím při každé příležitosti
a ke každému tématu něco říci.
Zbav mne velké náruživosti chtít dávat do pořádku
záležitosti druhých.
Nauč mě, abych byl uvážlivý a ochotný pomáhat,
ale abych přitom nešťoural a neporučníkoval.
Zdá se mi, že je škoda z přemíry moudrosti nerozdávat –
ale ty, Pane, víš, že bych si rád udržel pár svých přátel.
Nauč mě, abych dovedl mlčky snášet své nemoci a obtíže.
Přibývá jich a chuť hovořit o nich roste rok od roku.
Netroufám si prosit, abys mi dal dar
s radostí poslouchat druhé, když líčí své nemoci,
ale nauč mě trpělivě je snášet.
Také se neodvažuji prosit o lepší paměť –
ale jen o trochu větší skromnost a menší jistotu,
když se má paměť neshoduje s jejich pamětí.
Nauč mě té obdivuhodné moudrosti umět se mýlit.
Drž mě, abych byl, jak jen možno, laskavý.
Starý morous je korunní dílo ďáblovo.
Nauč mě u jiných odhalovat nečekané schopnosti
a dej mi krásný dar, abych se také o nich dovedl zmínit.
Mám vrásky a šedivé vlasy.
Nechci si stěžovat, ale tobě, Pane, to říkám – bojím se stáří.
Je mi tak, jako bych se musel rozloučit, nemohu zastavit čas.
Pociťuji, jak den ze dne ztrácím sílu
a přicházím o bývalou krásu.
Byl jsem pyšný na to, že se stále ještě mohu měřit s mladými.
Teď cítím a uznávám, že již toho nejsem schopen.
Byl bych směšný, kdybych se o to pokoušel.
Ale ty, Pane, říkáš:
„Kdo věří ve mne, tomu narostou křídla jako orlovi.“
Dej mému srdci sílu, abych život přijal tak, jak jej ty řídíš.
Ne mrzoutsky, ne lítostivě se skleslou náladou,
ne jako odcházející, ale jako vděčný a připravený ke všemu,
k čemu mě ty ještě povoláš.
A k tomu mi dej všechnu sílu srdce.
Amen.
Sv. František Saleský

 

Pane, já vím, ale zapomínám ....

Na mši svatou přicházím včas. Vím, že bohoslužba končí až po závěrečném požehnání .
Místo k sezení v lavici zvolím uprostřed anebo vždy tak, aby další příchozí mohli klidně a bez přesunování zaujmout místo.
Při mši svaté nejsem jen pasivním divákem. Zapojuji se zpěvem a modlitbou. V kostele jsou k dispozici kancionály pro ty, kteří nemají vlastní
Přijímání Kristova Těla je pro mne okamžikem setkání, kdy se mne dotýká sám Bůh. Očekávám tuto chvíli soustředěně, zbytečně nemluvím ani nezdravím známé.
Budoucností církve i farnosti jsou děti. Pro ty, které jsou příliš malé nebo nevydrží v klidu celou mši svatou a ruší při bohoslužbě ostatní věřící je v průběhu mše svaté vyhrazen prosklený prostor u vchodu do kostela.
Přítomnost Ježíše Krista v tajemství Eucharistie symbolizuje zář tzv. „věčného světla“ u svatostánku. Uvědomuji si, že Ježíš je zde stále i po skončení bohoslužby a proto zachovávám tichou posvátnost chrámu.

 

Informační plakát pro turisty
Minerální prameny