|
O tom, co všechno bylo podniknuto pro
postavení kostela v Luhačovicích, by mohla být sepsána objemná kniha,
jak praví kronikář ve farní kronice.
Luhačovická farnost vznikla v r. 1784,
v době vlády císaře Josefa II. Za farní kostel byla určena soukromá
zámecká kaple Serenyiů, zasvěcená svatému Josefovi. Velmi brzy se ukázalo,
že její kapacita pro potřeby farnosti nestačí. V děkanské zprávě z r.
1834 je uvedeno, že se do kostela sv. Josefa vejde asi 400 lidí, ale ve
farnosti je 1600 věřících.
V r. 1895, kdy zde působil
P.František Taufer, byla založena „Jednota svatého Josefa na postavení
kostela v Luhačovicích“. Od této doby
začíná období konkrétní snahy a činnosti pro vybudování nového
kostela.
Spolek „Jednota sv.Josefa“ zakoupila ihned
první pozemek. Konaly se sbírky mezi věřícími, přispívali lázeňští
hosté. Pomohl tehdy probošt Dr. Antonín Cyril Stojan, štědře podporoval každoročně
peněžitým darem „Jednotu“ olomoucký arcibiskup Dr. Theodor Kohn. Přípravné
práce se protahovaly a nakonec všechno přerušila I. světová válka. Nastřádaných
96.630 Kč padlo na válečnou půjčku.
Po skončení I. světové války v r. 1918 začaly znovu přípravy ke
stavbě, ale pro nedostatek peněz se na stavbu nového kostela nedalo ihned pomýšlet.
Znovu se sbíraly peníze a započalo se jednat. Ale nejednotou na straně jedné,
zákulisním jednáním na straně druhé a nerozhodností, se všechno
protahovalo. Přišla II. světová válka a stavbu se nepodařilo zahájit.
Po II.světové válce soustředil P. Josef Ryšavý své hlavní úsilí na to,
aby se konečně přešlo od vyjednávání k činům. 17.12. 1949 poslalo
církevní oddělení Okresního národním výboru v Uherském Brodě sdělení,
že se stavbou nového kostela se může počítat až od r. 1960. Z majetku
„Jednoty svatého Josefa“ nakonec zůstaly jen pozemky. Vklady v částce
téměř 900 000 Kč padly vázáním vkladu při první měnové reformě v r.
1946 a cenné papíry v hodnotě 206 000 Kč při druhé měnové reformě
v r. 1953.
Další neúspěšný pokus o postavení kostela se udál v letech
1968-1969, v době tzv. „Pražského jara“. Tehdy farář P. Vojtěch
Král chtěl zahájit stavbu nového kostela na farské zahradě, naproti zámecké
kaple. Celá slibně vyvíjející se akce byla zastavena vpádem sovětských
vojsk do naší republiky 21. srpna 1968.
Až po „sametové revoluci“ v r. 1989 zahájil ihned P. Rudolf Vašíček
SJ, přípravné práce ke stavbě kostela. 22.4.1990 posvětil na Velehradě
papež Jan Pavel II. základní kámen kostela Svaté Rodiny.
V r. 1992 nastoupil do luhačovické farnosti P. Antonín Kupka, který v započatých
přípravných pracích pokračoval. Nebyla to lehká práce. Napřed se muselo
vybrat a vykoupit vhodné místo ve středu města. Pak nastalo období náročných
vyjednávání o povolení stavby od místních úřadů až po úřady
ministerské.
4.1.1996 vydal konečně Stavební úřad v Luhačovicích
stavební povolení ke stavbě kostela, fary a farního centra. Se stavbou se začalo
29.4.1996. Byl realizován projekt ing.arch. Michala Brixe a ing. arch. Petra
Franty z Prahy. Stavbu provedla firma „SOPOS“ z Dubu nad Moravou
se stavitelem Vítězslavem Křesinou. Při stavbě pomáhali velmi ochotně a
nezištně brigádníci z luhačovické i pozlovické farnosti, kteří se
střídali v týdenních službách při výpomocných stavebních pracích.
Odpracovali zdarma nejméně 43.000 brigádnických hodin. Po 14 měsících od
prvního výkopu posvětil 14.6.1997 olomoucký biskup mons. Josef Hrdlička 3
kostelní zvony – Svatou Rodinu, Pannu Marii, Svatého Josefa. Zvon Sv. Rodina
váží 220 kg, Maria 150 kg a Josef 100 kg. Zvony vyrobila firma Kadlec v Halenkově.
12.7.1997, po více než stoletém úsilí,
posvětil olomoucký arcibiskup Mons. Jan Graubner nový kostel Svaté Rodiny v Luhačovicích.
V interiéru kostela byl v době svěcení
umístěn ve středu presbytáře dřevěný reliéf svaté Rodiny od autora
Marka Trizuliaka, vlevo svatostánek a barokní plastika Krista na kříži,
vpravo kopie renesančního obrazu Rafaela Santiho – Nanebevzetí Panny Marie.
Během léta 1997 byl dodatečně kolorován
dřevěný reliéf Svaté Rodiny a začala se zařizovat sakristie. Dokončena
byla v únoru 1998 společně s úpravou kůru a farního centra. Před
velikonocemi 1998 byl pod obraz Panny Marie Nanebevzaté postaven nově
zrestaurovaný pískovcový stůl s dubovou mensou. Na stěny kostela byla
zavěšena křížová cesta. Obraz Panny Marie a čtrnáct zastavení křížové
cesty opravil restaurátor Milan Krajča z Hvozdné. Tyto obrazy pocházejí z kostela v Nových Vilémovicích na
Jesenicku, který vyhořel asi po r. 1960. Během května a června 1998 byl přemístěn
svatostánek do středu presbytáře pod plastiku Svaté Rodiny a čelní stěna
presbytáře byla doplněna mozaikovou výzdobou. Před prvním výročím svěcení
kostela bylo jeho okolí parkově upraveno a oplocena fara.
O týden později, 19.7.1998 se nečekaně s luhačovickou
farností rozloučil P. Antonín Kupka a na jeho místo nastoupil nový duchovní
správce P. Hubert Wójcik.
Na svátek Povýšení sv. Kříže 14.9.1998
byl na jižní stěnu kostela zavěšen misijní kříž.
V témže roce v říjnu, je otevřen
ve farním centru obchůdek s devicionáliemi a květinami.
Na podzim 1998 rozhodla farní rada o
nutnosti vybavení kostela píšťalovými varhanami. Začátkem roku 1999 proběhlo
výběrové řízení, kterého se zúčastnilo pět varhanářských firem.
Byla vybrána firma „Vladimír Grygar varhany“ z Prostějova. V březnu
2000 se započalo se stavbou varhan ve firemních prostorách v Prostějově.
Přípravné práce v kostele začaly v říjnu 2000 a v listopadu a
prosinci firma intenzivně pracovala v prostorách kostela. Varhany
slavnostně posvětil 17.12.2000 při mši svaté mons. Josef Hrdlička.
V květnu 2000 dokončil ateliér Jana
Leitgeba z Blanska kašnu před kostelem Sv. Rodiny pro nový minerální
pramen, který dostal název „Sv. Josef“. Byl posvěcen 7.5.2000 při
slavnostním otevírání pramenů v Luhačovicích generálním vikářem
Mons. Milánem Koubou.
V roce 2000 byl kostel vybaven křtitelnicí
a svícnem pod paškál, které zhotovil také ateliér Jana Leitgeba. Jsou
zhotoveny ze stejného materiálu, jako obětní stůl. Mozaikový kryt křtitelnice
je dílem Marka Trizuliaka.
2.12.1997 zaslal arcibiskup olomoucký
rozhodnutí, že kostel Svaté Rodiny je od slavnosti Panny Marie počaté bez
poskvrny prvotního hříchu dne 8.12.1997, kostelem farním. Dosavadní farní
kostel svatého Josefa, který je součástí luhačovického zámku a přes 200
let sloužil farnosti, se od uvedeného data stává kostelem filiálním.
|
